Index Exportu: export se brání zpomalení, ale neubrání

Tempo růstu exportu bude dle Indexu Exportu v následujících měsících zpomalovat. „Přesto celoroční hodnota vývozu za rok 2018 dosáhne dle aktuálního odhadu Indexu Exportu nového historického rekordu ve výši zhruba 3,6* biliónů korun,“ domnívá se Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a dodává: „Ani výpadek ve vývozu osobních automobilů, nedostatek lidí na českém trhu práce, prohlubující se nejistota v souvislosti s brexitem, zpomalující německá ekonomika a další nepříznivé faktory zápisu nového rekordu zřejmě nezabrání. Určitá setrvačnost ekonomiky i samotného exportu a neposilující kurz české koruny naopak k překonání další mety dopomohou. Mírné oživení růstu exportu v březnu 2019, které Index předpovídá, lze připsat spíše vlivu nízké srovnávací základny, než oživení poptávky a novému trendu. Naopak předstihové ukazatele doma a v klíčových ekonomikách světa a nové odhady růstu světové ekonomiky a zahraničního obchodu hovoří jedním hlasem o zpomalení. Do tohoto scénáře zapadá i stále pravděpodobnější varianta tzv. odloženého brexitu.“

„Jisté je, že i v přeshraničním exportu padne rekord. Odhaduji, že by na konci roku 2018 mohl dosáhnout hodnoty kolem 4,4** biliónů korun. Problém však vzniká na druhé straně obchodní bilance, kde apetit dovozců roste rychleji, než naše vývozy, což „ochudí“ v meziročním srovnání HDP ČR o přibližně 55 miliard korun. Hlavní příčinou je téměř dvacetimiliardový výpadek exportu osobních automobilů a náhradních dílů, který je z velké části zapříčiněn aférou „dieselgate“. Každopádně je třeba urychleně připravovat krizové scénáře, protože nejen ekonomický cyklus, ale i zatím nedořešený brexit, vykopaná obchodní válečná sekera mezi USA a Čínou, a předpokládaný nárůst volatility, se mohou proměnit ve významné černé labutě roku 2019,“ říká Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů.

Šetření mezi českými vývozci

Pravidelně jednou za tři měsíce provádí Raiffeisenbank ve spolupráci s Asociací exportérů šetření mezi českými vývozci. V rámci šetření vývozci odpovídají na dvě otázky: „Jak hodnotíte současnou úroveň exportu Vaší společnosti ve srovnání s obdobím před 3 měsíci?“ a „Jaký očekáváte vývoj exportu Vaší společnosti za následující 3 měsíce ve srovnání s dneškem?“ Respondenti pokaždé vybírají ze škály 0-100.

Exportérům se ke konci loňského roku zvedla nálada, alespoň některým. Podle šetření realizovaného na přelomu listopadu a prosince 2018 se průměrné hodnocení současné situace nečekaně zvedlo na roční maximum. Medián odpovědí ale zůstal už druhé čtvrtletí na úrovni 50. Ta odděluje růst od poklesu. V průzkumu se projevuje čím dál větší rozdíl v hodnocení aktuální situace – někteří hodnotí situaci extrémně pozitivně, jiní už hovoří o viditelném zhoršování.

„Zatímco nálada průmyslníků v Česku se podle konjunkturálního průzkumu ČSÚ začala zhoršovat až ve druhém čtvrtletí 2018, exportéři signalizovali obrat ve vývoji už na začátku 2018. Export pro českou ekonomiku funguje jako lakmusový papírek signalizující obratem změnu prostředí. Nečekaně dobrá nálada mezi exportéry ke konci loňského roku svědčí spíše o prohlubujícím se rozdílu mezi sektory a konkrétními firmami. Sektory, které jsou méně citlivé na cyklus a firmy, které masivně investovaly do nových technologií, vlastních výrobků a do nových trhů, oplývají optimismem. Naopak sektory citlivější na cyklus či firmy bojující s rostoucími výrobními (hlavně mzdovými) náklady hodnotí aktuální situaci skepticky,“ vysvětluje Horská.

K výraznému zhoršení došlo v očekávání budoucího vývoje. Průměrná hodnota indexu se propadla těsně pod hranici 50 bodů, což znamená, že exportéři očekávají během třech měsíců zhoršení výkonnosti exportu. Medián se už tři čtvrtletí drží na hranici 50 bodů.

„Signály o končící konjunktuře v Evropě a zpomalování německé ekonomiky se přímo promítají do očekávání českých exportérů. Navíc stále přítomná geopolitická rizika, probíhající obchodní jednání mezi USA a Čínou, nevyřešený brexit atd. jsou zdrojem nevítané nejistoty. K tomu se na domácí scéně přidává boj o zaměstnance a intenzivní tlak na zvyšování produktivity,“ doplňuje Horská.

Anketa mezi českými vývozci – zajištění proti kurzovému riziku

K pravidelnému šetření už tradičně připojujeme i jednu anketní otázku. Ta se tentokrát týkala aktuální otázky zajištění českých exportérů proti kurzovému riziku tj. proměnlivosti měnových kurzů.
„Z pravidelně dostupných zdrojů, jakými jsou například šetření ČNB, vyplývá, že zájem o aktivní zajištění proti kurzovému riziku pomocí finančních nástrojů v době oslabování kurzu české koruny slábne. Svědčí o tom pokles podílu zajištěných exportérů jak během roku 2018, tak i v minulosti, například v roce 2011 tak na začátku 2013,“ připomíná Horská.

„Z detailního průzkumu provedeného mezi členy Asociace exportérů vyplývá, že více než polovina z nich (konkrétně 56 %) se proti kurzovému riziku v roce 2019 již zajistila nebo se hodlá zajistit. Necelá jedna pětina (19 %) využívá tzv. přirozeného zajištění, tj. příjmy a výdaje probíhají ve stejné měně. Jen 8 % se nechystá zajistit se vůbec a 17 % čeká, co přijde. Ačkoliv náš aktuální výhled na kurz české koruny nepočítá s trvalejším, natož výrazným posílením české měny (na rozdíl od ČNB), forwardový trh nabízí exportérům zajímavé podmínky pro zajištění proti případných kurzovým výkyvům,“ doplňuje Horská.

Index Exportu: Prezentace