Společný standard oznamování

Pokud máte daňovou rezidenci v jiném státě než adresu trvalého bydliště, můžeme po Vás požadovat vedle standardní dokumentace pro otevření účtu i další podklady, které budou potvrzovat Vaši daňovou rezidenci (např. potvrzení o daňovém domicilu). Pokud potvrzení o daňovém domicilu již máte k dispozici doneste si jej rovnou sebou na pobočku banky. V případě, že banka nebude mít dostatečné informace k posouzení vaší daňové rezidence, vyzve vás, abyste potřebné dokumentace doložil(a) do 90 dnů od podpisu smlouvy.

Pokud máte daňovou rezidenci ve stejném státě, jako adresu trvalého bydliště, budeme po Vás požadovat pouze standardní dokumentaci pro otevření účtů a na pobočce s Vámi podepíšeme formulář údajů klienta, kterým nám potvrdíte svou daňovou rezidenci a případně daňové identifikační číslo.

V případě, že jste byli požádáni o doplnění informací o vaší osobě, půjde pravděpodobně o tyto informace:

• Daňové identifikační číslo (DIČ): Raiffeisenbank a.s. musí evidovat Vaše DIČ, pokud jste daňovým rezidentem jiného státu než České republiky, a musí po Vás požadovat, abyste ji DIČ sdělili. Jak své DIČ zjistíte?
• Vysvětlení rozporu mezi státem Vaší daňové rezidence a adresou bydliště, případně jiné skutečnosti, indikující, že můžete být daňovým rezidentem jiného státu, než který uvádíte. V takovém případě je nutné, abyste doložil(a) prohlášení o Vaší daňové rezidenci.

Základním rozlišením, zda jste tzv. aktivní nebo pasivní entita, je, jaký typ činnosti provozujete a zda je Váš příjem aktivního charakteru (výroba, služby apod.) nebo pasivního charakteru (pronájmy, výnosy dividend resp. úroků).

• Výnosy společnosti z finanční činnosti (v rámci výkazu zisků a ztrát) tvořily více než 50 % celkových výnosů společnosti.
• Společnost primárně vlastní nemovitosti, které z více jak 50 % pronajímá.
• Společnost primárně vlastní podíly v jiných společnostech, má více jak 50 % celkových hrubých příjmů z dividend, poskytnutých licencí nebo patentů, z úroků nebo dluhopisů.
• Činnosti společnosti jsou kombinací výše uvedených pasivních společností, tj. má více než 50% z celkových hrubých příjmů z pronájmů budov, prostorů, bytů, skladů apod., dividend, dluhopisů, úroků, z poskytnutých licencí nebo patentů.

• Činnost holdingových společností
• Činnosti trustů, fondů a podobných finančních subjektů
• Pronájem vlastních nebo pronajatých nemovitostí
• Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří

Více informací je k nalezení ve Společném standardu pro oznamování

Pokud máte daňovou rezidenci ve stejném státě jako adresu sídla, budeme po Vás požadovat standardní dokumentaci – doklad o založení společnosti a na pobočce s Vámi podepíšeme formulář údajů klienta, kterým nám potvrdíte daňovou rezidenci vaší právnické osoby.

Pokud máte daňovou rezidenci v jiném státě než adresu sídla, budeme po Vás požadovat standardní dokumentaci – doklad o založení společnosti a zároveň potvrzení o daňovém domicilu. Pokud toto potvrzení již máte k dispozici, prosím doneste si jej rovnou sebou na pobočku. V případě, že jej nemáte, budeme potřebovat, abyste nám jej doložili do 90 dnů od podpisu smlouvy a formuláře údajů klienta.

V případě, že jste obdrželi výzvu k doložení informací nebo dokumentů pro potřeby CRS, půjde pravděpodobně o následující informace:

• V dokumentech, které od Vás máme k dispozici, jsme nalezli rozpor mezi státem daňové rezidence a adresou sídla Vaší entity, případně jiné skutečnosti, indikující, že Vaše entita může být daňovým rezidentem jiného státu, než který uvádíte. Z tohoto důvodu je nutné, abyste nám doložili potvrzení o daňové rezidenci Vaší právnické osoby. Více o potvrzení o daňovém domicilu.
• Nemáme u Vás evidované daňové identifikační číslo (DIČ): Raiffeisenbank a.s. musí evidovat Vaše DIČ, nemáme ho však k dispozici, a je proto nutné, abyste nám jej sdělili. Jak své DIČ zjistíte?

• Jedná se o vymezení české daňové rezidence podle právních předpisů ČR. Pokud fyzická osoba, fyzická osoba podnikatel či právnická osoba nemá českou daňovou rezidenci, určí svoji daňovou rezidenci podle příslušné zahraniční legislativy a souvisejících uzavřených smluv o zamezení dvojího zdanění.
• Fyzické osoby – daňovými rezidenty ČR jsou obvykle ty fyzické osoby, které mají v ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují (tj. pobývají zde v součtu více než 183 dní za kalendářní rok). Bydlištěm se rozumí místo, kde má fyzická osoba stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl se v tomto bytě zdržovat. Fyzické osoby, které nejsou českými daňovými rezidenty, určují svoji daňovou rezidenci podle příslušné zahraniční legislativy a souvisejících uzavřených smluv o zamezení dvojího zdanění.
• Právnické osoby/Fyzické osoby podnikatelé – daňovými rezidenty ČR jsou obvykle ty právnické osoby či jednotky, které mají v ČR sídlo nebo místo svého vedení (tj. místo, ze kterého jsou řízeny). Právnické osoby, které nejsou českými daňovými rezidenty, určují svou daňovou rezidenci podle příslušné zahraniční legislativy a souvisejících uzavřených smluv o zamezení dvojího zdanění.

Pravidla pro určení daňové rezidence se mohou lišit v různých zemích, pokud si nejste jistý(á), kde jste daňovým rezidentem, doporučujeme zkonzultovat to s vaším správcem daně (finančním úřadem) nebo s vaším daňovým poradcem.

Jedná se o unikátní číslo přidělené v daném státě primárně pro daňové účely. Pokud jej neznáte, je nutné zjistit DIČ u správce daně ve státě, kde jste daňovým rezidentem

Například v ČR přiděluje DIČ správce daně obvykle dle následujících pravidel:

• Fyzické osoby a Fyzické osoby podnikající mají obvykle DIČ vycházející z rodného čísla bez lomítka (tj. 9 či 10 číslic), před tímto číslem je uvedena předpona CZ.
• Právnické osoby mají obvykle DIČ vycházející z identifikačního čísla (IČ) korporace či jednotky dle obchodního rejstříku, před tímto číslem je uvedena předpona CZ.

Jedná se o dokument, který vám vystaví váš místně příslušný finanční úřad (v zemi, kde jste daňovým rezidentem). Dokument je vydáván zpětně na vyžádání. Tímto potvrzením dokumentujete vaši daňovou rezidenci v případě, že to po vás budeme požadovat vzhledem k tomu, že nalezneme ve vašich údajích rozpor.

Entita, která není pasivní nefinanční entitou, má jako rozhodující příjem tzv. aktivní příjem (výroba, služby apod.)

Za aktivní nefinanční entitu se považuje jakákoliv nefinanční entita, která splňuje některé z následujících kritérií:

• méně než 50 % hrubého příjmu nefinanční entity za předchozí kalendářní rok je pasivním příjmem,
• méně než 50 % aktiv držených nefinanční entitou během předchozího kalendářního roku jsou aktiva, která vytvářejí pasivní příjmy nebo jsou za účelem jejich vytváření držena;
• za pasivní příjem jsou všeobecně považovány:
  
  • dividendy,
    • úroky,
    • příjmy ekvivalentní úrokům,
  • nájmy a licenční poplatky,jiné než jsou nájmy a licenční poplatky odvozené při aktivním provádění obchodních činností,
  • anuita,
  • přebytku zisků nad ztrátami z prodeje nebo výměny Finančního majetku, které vedou k pasivnímu příjmu uvedenému výše,
  • přebytku zisků nad ztrátami z transakcí (včetně futures, forwardů, opcí a podobných transakcí) v jakémkoli Finančním majetku,
  • přebytku devizových zisků nad devizovými ztrátami,
  • čistého příjmu ze swapů; nebo
  • částky získané v rámci Pojistných smluv s kapitálovou hodnotou.
• akcie nefinanční entity jsou pravidelně obchodovány na zavedeném trhu cenných papírů nebo je nefinanční entita propojenou entitou s entitou, jejíž akcie jsou pravidelně obchodovány na zavedeném trhu cenných papírů;
• nefinanční entita je vládní entitou, mezinárodní organizací, centrální bankou nebo entitou zcela vlastněnou jednou nebo několika výše uvedenými entitami;
• všechny podstatné činnosti nefinanční entity spočívají v držení (všech nebo části) vlastnických akcií jedné nebo několika dceřiných společností, které se zabývají obchodem nebo podnikáním, které je jiné než podnikání finanční instituce, nebo v poskytování financování a služeb takovým dceřiným společnostem, s tou výjimkou, že entita tento status nezíská, jestliže funguje (nebo se prezentuje) jako investiční fond, například jako soukromý akciový fond, rizikový kapitálový fond, fond zadlužených akvizičních struktur nebo některý investiční nástroj, jehož účelem je akvizice nebo financování společností a poté držení účastí v těchto společnostech ve formě kapitálových aktiv pro investiční účely;
• nefinanční entita ještě neprovozuje podnikání a nemá žádnou předcházející provozní historii, ale investuje kapitál do aktiv s úmyslem provozovat jinou činnost, než je činnost finanční instituce, za předpokladu, že není způsobilý pro tuto výjimku po datu, které je 24 měsíců po datu počátečního uspořádání nefinanční entity;
• nefinanční entita v uplynulých pěti letech nebyl finanční institucí a probíhá likvidace jejího majetku nebo jeho reorganizace s cílem dále provádět nebo znovu začít činnost v podnikání, jiném než je podnikání finanční instituce;
• nefinanční entita se primárně zabývá finančními a zajišťovacími transakcemi s propojenými entitami, které nejsou finančními institucemi, nebo pro tyto entity a neposkytuje financování nebo zajišťovací služby jakékoliv entitě, která není propojeným subjektem, za předpokladu, že skupina jakýchkoli takových propojenou entitou, za předpokladu, že skupina jakýchkoliv takových propojených entit se primárně zabývá jiným podnikáním, než je podnikání finanční instituce.

Za aktivní nefinanční entitu se považuje nefinanční entita, která splňuje všechny níže uvedené požadavky:

• je zřízena a provozována ve svém státě nebo jiné jurisdikci, kde je rezidentem, výhradně pro náboženské, charitativní, vědecké, umělecké, kulturní, sportovní nebo vzdělávací účely; nebo je zřízena a provozována ve státě nebo jiné jurisdikci, kde je rezidentem, a je profesní organizací, obchodním spolkem, obchodní komorou, odborovou organizací, zemědělskou nebo zahradnickou organizací, občanským spolkem nebo organizací provozovanou výhradně za účelem podpory sociální péče;
• ve státě nebo jiné jurisdikci, kde je rezidentem, je osvobozena od daně z příjmů;
• nemá žádné akcionáře ani členy s vlastnickými nebo majetkovými účastmi na jeho příjmech nebo majetku;
• příslušné právní předpisy státu nebo jiné jurisdikce, kde je rezidentem, nefinanční entity nebo dokumenty o zřízení nefinanční entity nepovolují, aby jakékoli příjmy nebo majetek nefinanční entity byly rozděleny nebo využity ve prospěch soukromé osoby nebo necharitativní entity, s výjimkou provádění charitativních činností nefinanční entity nebo plateb přiměřené kompenzace za poskytnuté služby nebo plateb představujících přiměřenou tržní hodnotu majetku, který nefinanční subjekt zakoupil;
• příslušné právní předpisy státu nebo jiné jurisdikce, kde je nefinanční entita rezidentem, nebo dokumenty o zřízení nefinanční entity vyžadují, aby po likvidaci nebo zániku nefinanční entity byl všechen jeho majetek distribuován vládní entitě nebo jiné neziskové organizaci, nebo aby připadl vládě státu nebo jiné jurisdikce, kde je nefinanční entita rezidentem, nebo jakémukoli dílčímu územnímu celku takového státu.

• Entita, která není aktivní nefinanční entitou, která má zejména tzv. pasivní příjem:
• • Základní vymezení pasivních společností
    • • Výnosy společnosti z finanční činnosti (v rámci výkazu zisků a ztrát) tvořily více než 50% celkových výnosů společnosti.
    • Společnost primárně vlastní nemovitosti, které z více jak 50% pronajímá.
    • Společnost primárně vlastní podíly v jiných společnostech, má více jak 50% celkových hrubých příjmů z dividend, poskytnutých licencí nebo patentů, z úroků nebo dluhopisů.
    • Činnosti společnosti jsou kombinací výše uvedených pasivních společností, tj. má více než 50% z celkových hrubých příjmů z pronájmů budov, prostorů, bytů, skladů apod., dividend, dluhopisů, úroků, z poskytnutých licencí nebo patentů.
  • Konkrétní typy činností pasivní nefinanční entity
    • Činnost holdingových společností
    • Činnosti trustů, fondů a podobných finančních subjektů
    • Pronájem vlastních nebo pronajatých nemovitostí
    • Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří

Více informací k nalezení ve Společném standardu pro oznamování

Pokud trvale žijete v ČR, máte zde své trvalé bydliště, daníte zde své (celosvětové) příjmy (tj. platíte zde daně), pak jste z pohledu CRS tzv. nehlášenou osobou. Údaje v souvislosti s CRS nebude banka dále nikomu sdělovat (nevztahuje se však na další právní povinnosti vyplývající z jiných zákonů).

V tomto případě je třeba posoudit, jakým způsobem se určuje daňová rezidence v Německu. Doporučujeme zeptat se vašeho německého zaměstnavatele nebo přímo německého finančního úřadu. To, že pracujete v Německu, nemusí znamenat, že jste německým daňovým rezidentem. I jako daňový rezident ČR můžete odvádět daně v Německu a pak toto zohlednit také v českém daňovém přiznání. Doporučujeme případně i zkonzultovat se svým daňovým poradcem.

V tomto případě je třeba posoudit, jakým způsobem se určuje daňová rezidence v Německu v porovnání s ČR. Doporučujeme zeptat se Vašeho českého zaměstnavatele nebo přímo českého či německého finančního úřadu. To, že pracujete v ČR, nemusí znamenat, že jste českým daňovým rezidentem. I jako daňový rezident Německa můžete odvádět daně v ČR a pak tyto zohlednit také ve svém německém daňovém přiznání. Doporučujeme případně i zkonzultovat se svým daňovým poradcem.

Tzv. dvojí rezidenství pro daňové účely je obecně možné, ale nedochází k němu příliš často (v návaznosti na aplikaci pravidel mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění). Vzhledem k odlišným pravidlům určení daňové rezidence v jednotlivých zemích však může tato situace nastat a Vy budete mít daňovou rezidenci ve více státech současně – v takovémto případě potřebujeme znát obě tyto daňové rezidence a související daňová identifikační čísla. Budeme po Vás také rovněž požadovat doložení těchto daňových rezidencí prostřednictvím potvrzení o daňovém domicilu z obou zemí.

Vaše údaje platné k 31. 12., budou předány českému správci daně (finančnímu úřadu), a to nejpozději do 30. 6. následujícího roku, a ten je následně předá správci daně v zemi, kde je vaše entita daňovým rezidentem. S údaji je nakládáno v souladu s platnou legislativou na ochranu osobních údajů a jsou sdělovány pouze správci daně na základě zákonných požadavků.

Česká republika se zavázala zapojit do CRS a implementovala CRS do české legislativy. České finanční instituce (tj. banky, pojišťovny apod.) musí prověřovat daňový status svých klientů a relevantní klienty oznamovat finančnímu úřadu.