Víte, že přes vyhledávání najdete i pobočky?
Stačí zadat město nebo adresu.
Výsledek zahraničního obchodu a výkonnost českého exportu překonala v květnu očekávání, když obchodní přebytek dosáhl nejen letošního maxima, ale i historicky nejvyššího květnového přebytku. Vývoz (v národním pojetí) také dosáhl zatím letos nejvyšší hodnoty. Zásluhu na tom má především oživení výroby a následně vývozu motorových vozidel a jejich náhradních dílů. Slabý výkon Německa, našeho hlavního obchodního partnera, a panující obavy a nejistota ohledně budoucího vývoje světové ekonomiky budou podle odhadu Indexu Exportu brzdit další růst exportu. Poklesu by však český export měl, prozatím, odolat.
„Český export roste a to navzdory panujícímu pesimismu a obav z budoucího vývoje. Německo mířící do ekonomické stagnace sice brzdí expanzi českého exportu do této země a reexportu z ní, ale českému exportu se navzdory ochlazení globálního obchodu a stále přetrvávajícím rizikům obchodních válek velmi dobře daří na trzích mimo EU. Nejvýrazněji snad ve Spojených státech, kam český vývoz (v národní metodice) roste od února letošního roku dvouciferným tempem a v květnu si připsal historické maximum na úrovni 7,8 miliard korun. Podíl toho náročného trhu tak pozvolna rose z loňských 2 procent na 2,4 procenta,“ říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
„Otázkou je, zda budou takto „růžové“ i měsíce následující. USA s Čínou sice v závěru června na summitu G20 obnovily vzájemná obchodní vyjednávání, avšak eskalace obchodního protekcionismu v předchozích obdobích se již dokázala negativně podepsat do zpomalení růstu globálního obchodu a globální ekonomiky. Slabá čísla i nadále chodí z německého průmyslu, kde problematickým místem zůstává automobilový sektor. Výše uvedené faktory by se tak mohly v nadcházejících měsících promítat do zpomalení domácího exportu. Proti exportérům se také vydala česká koruna, která v posledním měsíci poměrně výrazně posílila a podívala se ke konci minulého týdne pod hranici 25,50 EUR/CZK,“ dodává Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů.
Pravidelně jednou za tři měsíce provádí Raiffeisenbank ve spolupráci s Asociací exportérů šetření mezi českými vývozci. V rámci šetření vývozci odpovídají na dvě otázky: „Jak hodnotíte současnou úroveň exportu Vaší společnosti ve srovnání s obdobím před 3 měsíci?“ a „Jaký očekáváte vývoj exportu Vaší společnosti za následující 3 měsíce ve srovnání s dneškem?“ Respondenti pokaždé vybírají ze škály 0-100.
Čeští exportéři podle mediánu průzkumu hodnotí současné podmínky pro vývoz a jeho vyhlídky na další tři měsíce již páté čtvrtletí neutrálně – nečekají ani růst ani pokles. Naměřená mediální hodnota se již popáté v řadě udržela přesně na hodnotě 50 bodů, která odděluje růst od poklesu. Podle průměrných hodnot ale čeští exportéři hodnotí jak současnou situaci, tak budoucí vyhlídky na tři měsíce dopředu nejhůře v historii měření, které začalo ve druhém čtvrtletí 2016. Šetření sice proběhlo před jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Výsledkem toho jednání nebyla žádná konečná dohoda ohledně uspořádání obchodních vztahů, dohodli se jen, že se dohodnou, nicméně bezprostřední riziko obchodní války bylo prozatím zažehnáno. Nejistota ohledně konečného uspořádání obchodních vztahů USA – Čína ale přetrvává. „Ještě větším rizikem je stále nedokončené vyjednávání USA s EU, kde stále hrozí uvalení cel na dovoz aut do USA,“ domnívá se Horská a dodává: „Právě cla na dovoz automobilů a jejich náhradních dílů mohou stále přivést Německo do recese a českou ekonomiku na její okraj.“
V souvislosti s ještě nedávným oslabováním koruny jsme mezi exportéry provedli anketu na téma vlivu slabší koruny na jejich podnikání a exportní aktivitu. Na dotaz, jaké dopady na podnikání exportérů by mělo oslabení koruny přes hladinu 26 za euro, 51 % z nich odpovědělo, že žádný, protože jsou buď kurzově zajištěni (celá třetina), nebo kurz nemá na jejich tržby ani zakázky vliv (18 %). Jen 8 % dotazovaných věří, že slabší kurz koruny by jim přinesl více zakázek. Výrazně více, 36 % exportérů, předpokládá, že by zásluhou slabší koruny měli vyšší tržby. A jen 5 % si myslí, že slabší koruna je pojistkou jak většího počtu zakázek, tak vyšších tržeb.
Podle Heleny Horské „výsledky ankety prováděné v průběhu června naznačují, že samotný kurz koruny business nepřinese. O nové zákazníky a jejich zakázky musí exportéři bojovat spíše kvalitou, spolehlivostí a technologickou úrovní. Slabší kurz koruny může sice z kurzově nezajištěného vývozu přinést vyšší tržby, ale vyšší tržby mohou být vykoupeny vyšší cenou dovážených vstupů.“